Svatomartinská koláčkárna
V sobotu 8. listopadu v 8 hodin ráno jsme se společně sešli v naší školní jídelně, která byla připravena na naší první Koláčkárnu. Tentokrát jsme pekli dvojctihodné koláčky. Dvojctihodné znamená, že jsou plněné uvnitř i na povrchu. Než ale došlo k samotné pekařině, řekli jsme si společně několik zajímavostí o svátku svatého Martina a také o zvycích či pranostikách, které jsou s tímto svátkem spjaty. Pak už jsme se pustili do zadělávání těsta, přípravy náplní a výroby drobenky nebo také žmolenky, záleží na tom, jaký název pro sladké koláčové sypání používáte doma zrovna vy. Když se nám povedlo zadělat krásně hladké a nadýchané těstíčko, bylo potřeba ho uložit na teplé místo a počkat, až nám pořádně nakyne. Vznikla nám tak hodina času, kterou jsme ale neprolenošili. Maminky a babičky si daly kafíčko, my čaj a také dobré koláče, které pro nás připravily paní vychovatelky, a pak jsme si společně vytvořili svatomartinskou podkovu pro štěstí. Zhruba po hodině již bylo naše těsto téměř dvojnásobné a nastal čas plnění a tvarování koláčků. Na to, že jsme to dělali poprvé, šla nám práce od ruky a brzy byly plechy plné sladkých nadýchaných dobrot. Nezbývalo, než je strčit do vyhřáté trouby a čekat než získají zlatavou barvu. Po vyjmutí z trouby jsme koláčky ještě pokapali rozehřátým máslem a uložili je do krabic, které s námi putovali domů. Celé pekařské dopoledne jsme si nadmíru užili a už teď se těšíme na únorovou Koláčkárnu, která se ponese v duchu Masopustu a s ním spojených koblih a vdolků.
