Návštěva Terezína

28. listopadu se celý 2. stupeň a žáci 5. tříd vydali na exkurzi do Terezína. Jak na nás návštěva tohoto ponurého místa zapůsobila nám sdělí někteří žáci:

Jana Halmichová, 8.A
„Dne 28. listopadu se žáci 2. stupně + 5. ročník vydali do Terezína. Žákům se úsměv změnil na vážný výraz, když zjistili, jaké to bylo žít na takovém místě. Spaní, stravování, zacházení… bylo úplně jiné, než v tuhle dobu. O tomto výletu se nedá říct, že si to žáci užili, protože tam na tom místě nebylo nic k smíchu. Nicméně žáci se něco přiučili a zjistili, že to, jak se dnes mají, je vzhledem k minulosti dobré. Minulost se nedá vrátit, ale s tím se musíme smířit. Doufáme, že se žáci naučí, že to, jak se mají dnes, zítra, za týden… je hodně dobré oproti tomu, jak se žilo v Terezíně.“

Lucie Velková, 8.A
„Na úterý nám pan učitel naplánoval výlet spolu s ostatními učiteli do města Terezín, do koncentračního tábora. Zprvu jsme měli špatný pocit z tohoto výletu, protože už jsme
o tomto místě hodně špatného slyšeli. Cesta autobusem utekla velmi rychle a byli jsme na místě. V pevnosti nám byl přidělen průvodce, který nás provedl koncentračním táborem a vyprávěl nám různé příběhy při kterých už i ti nejvíce upovídaní ztichli. Ze všech místností na nás působila divná atmosféra. V závěru jsme v táboře navštívili muzeum, kde jsme uviděli zabavené dopisy, deníky a další věci. Poté jsme se přemístili na hřbitov padlých vězňů. Byl to nepříjemný pocit vidět, kolik lidí bylo popraveno a ke všemu tam nebyli všichni. Za hřbitovem na nás čekal autobus a my všichni vyrazili do druhého muzea. Navštívili jsme kino, kde bylo dokumentováno, kolik lidí přežilo. Ostatní věci byly dost podobné předešlému muzeu. Po prohlídce tohoto muzea jsme vyrazili domů s hodně nepříjemnými pocity.“